Tato kniha je pouze v elektronické podobě. Přestože zde nejsou číslovány strany, z důvodu rolovacího obsahu, jedná se přibližně o rozsah, který odpovídá 120 stranám knihy v papírové podobě, velikosti A5.
|
PŘEDMLUVA
Jako lektor jsem svými studenty mnohokrát tázán na to, jakou jazykovou
zkoušku bych doporučil. Nejznámější jsou: státní zkouška, TOEFL (Test of English as a Foreign Language) a také
Cambridge Certificate. Každá z nich je docela náročná a těžko říci zda
mezinárodní zkouška je lepší než státní, anebo naopak. Vše je to o znalostech a mít potvrzení o tom, že jste uspěli může být výhodou
pokud, budete žádat o nové zaměstnání nebo se budete zajímat o lepší pozici ve vašem stávajícím.
TOEFL je zkouška z americké angličtiny, kterou nejčastěji skládají zájemci o
studium na univerzitách v USA, a samozřejmě je také velmi dobrým
potvrzením vašich znalostí. Jedinou nevýhodou je omezená dvouletá
platnost certifikátu. Pokud se chcete ucházet o studium v USA a
Vaše vybraná univerzita vyžaduje tuto zkoušku, pak nesmí být starší
dvou let. Státní zkoušky jsou samozřejmě velmi rozšířené a mnozí je berou jako nejvěrohodnější.
Největší výběr mezinárodních zkoušek různých úrovní, které se nazývají
Cambridge Certificate, nabízí British Council (Britská rada).
Tato kniha má pomoci objasnit časté potíže, se kterými se setkáte nebo jste
se již setkali při studiu. Zaměření je na výslovnost a porovnání
slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.
Jako výchozí je použita britská angličtina BrE a tam, kde je použita americká angličtina, je označení AmE.
V průběhu psaní jsem strávil spoustu času doplňováním, škrtáním nebo
přepisováním a někdy bylo obtížné rozhodnout, která slova jsou
nejvhodnější k porovnání a na která je třeba se zaměřit. Jednotlivá hesla nemají úplný výčet významů v českém jazyce, ale
spíše ty překlady, které jsou nejvíce používané. Pravda, někdo
může říci, že výběr je místy více subjektivní, a proto je lepší také současně použít slovník.
Kniha není určena pro začátečníky, jelikož zde není vysvětlena gramatika ani
probírány časy, přesto i někdo, kdo začíná se studiem jazyka zde
může najít mnoho užitečného.
Veškerou slovní zásobu v této knize by měl znát téměř každý mírně až středně pokročilý student angličtiny.
Učebnice takovéto úrovně jsou označovány jako pre-intermediate, intermediate nebo
upper-intermediate. Toto označení záleží samozřejmě na daném nakladetelství.
Záměrně neuvádím jména učebnic nebo nakladetelství, protože bych nechtěl
upřednostnit nebo znevýhodnit žádnou publikaci.
Výběr knih je velmi osobní volba. Pokud někdo má angličtinu jako studijní
předmět, většinou si jednotlivec nemůže sám vybrat, ale musí se
podřídit kolektivu. Pokud máte možnost volby, tak nelze jednoznačně
upřednostnit českou anebo anglickou učebnici, každá má své
přednosti. Někdo má raději českou, protože si může snadno sám
studovat gramatiku nebo porovnávat česko-anglické překlady, na druhé
straně si někdo jiný vybere anglickou, kde sice není vysvětlení v
češtině, ale může se setkat s odlišnou slovní zásobou a jinými druhy
cvičení. Použijete-li ke studiu jakoukoli knihu, tak dobrá zpráva
je, že gramatika je vždy stejná. Je dokonce lepší používat více
než jednu učebnici, pokud nejste úplní začátečníci. Rozsah a
hloubka probírané gramatiky se v každé knize může podstatně lišit
a také máte možnost porovnat slovní zásobu, což určitě není na škodu.
Nejdůležitější je mít trpělivost, naučit se používat knihy a mít systém v učení,
protože spoustu času je třeba věnovat studiu samostatně a ne pouze
ve škole nebo v kurzu.
Přestože jsem nechtěl jmenovat žádnou učebnici, dovolil bych si alespoň zmínit tuto zajímavou četbu.
Tyto knihy jsou v angličtině a není mi známo, zda byly vydány česky.
Aitchison, James. Guide to Written English. Cassell, 1994.
Bryson, Bill. Mother Tongue. Penguin, 1991.
Bryson, Bill. Troublesome Words. Penguin, 1984.
Crystal, David. The Cambridge Encyclopedia of the English
Language, second edition. Cambridge. University Press, 2003.
Cullen, Kay. Guide to Effective Grammar. Chambers, 1999.
King, Graham. Good Writing. Collins, 2000.
Trask, R. L. Guide to Punctuation. Penguin, 1997.
Toto jsou knihy psané česky s anglickými překlady.
Rejtharová, Vlasta. Letter Writing. Academia, 1996.
Matušú, Petra; Koktavá, Petra. Obchodní korespondence v angličtině. Computer Press, 2001.
|
ÚVOD
Je zvláštní, že spousta lidí tvrdí, jak je angličtina jednoduchá, ale
obtížnost se nedá posoudit podle počtu pádů nebo dokonce podle skloňování
sloves. Stěží si ten, kdo studuje francouzštinu, němčinu nebo
španělštinu, dokáže představit takovou odlišnost psané a mluvené
angličtiny. Ten, kdo hovoří anglicky, jako by se musel učit nový
jazyk, pokud si chce něco přečíst a naopak bez důkladné znalosti a
studia se velmi obtížně zjištuje správná výslovnost psaného textu.
Je snad nutné, aby člověk každé jednotlivé slovo vyslovil a přečetl
desetkrát, padesátkrát nebo stokrát, aby mohl říci, že ovládá
výslovnost? Nebo je snad používání gramatických časů, popřípadě
slovní zásoby, snadné? Je správné říci, že člověk hovoří anglicky,
když má slovní zásobu 500, 1000 nebo 3000 slov?
Je nutné anebo má význam se bránit vlivu angličtiny na český jazyk? Procházejí
snad i jiné světové jazyky obdobím stále většího používání
anglických nebo amerických výrazů? Je nutné se tomu bránit anebo má člověk podlehnout a naučit se anglicky?
I přes tak velký vliv a prostupování anglických výrazů do jiných jazyků se
podívejme na jejich počátek a původ. Je možné, že mnohá slova, tak
notoricky známá a anglicky znějící, pochází odjinud.
Největší vliv na starou angličtinu (Old English přibližně do
r. 1066) měla latina, francouzština a také skandinávský jazyk (Old Norse).
Rok 1066 po dobytí Británie Vilémem Dobyvatelem se označuje jako začátek
ohromného vlivu normánské francouzštiny. Pro nás mnohá typicky
anglická slova pocházejí původně z francouzštiny. Není divu, když
téměř po dvě století vládli v Anglii francouzští panovníci. Úřední
jazyk byla francouzština, a proto téměř všechna slova mající něco
společného s vládou nebo parlamentem mají tento původ. Angličtina
byla poprvé zavedena v anglickém parlamentu až v r. 1362. Mnohá slova
byla přebírána do angličtiny, takže některé typické výrazy jako
authority, court, crown, empire, government, liberty, mayor,
messenger, parliament a další vůbec nemají anglický původ.
Angličtina je daleko více používána od počátku 15 století a postupně
vytlačuje francouzský jazyk, který byl považován za samozřejmost v
lepší společnosti.
Středověká angličtina (Middle English)
označuje období přibližně od r. 1100 asi do druhé poloviny 15
století. Pro nás může být překvapením, že i anglický jazyk měl
skloňování a také se používal mužský, ženský a střední rod pro
neživotná podstatná jména. Zrušení skloňování sloves se nestalo
náhle, ale trvalo poměrně dlouho. Také z toho důvodu současně
vznikalo pevné uspořádání věty (slovosled). Proto se používá a
zdůrazňuje uspořádání podmět-sloveso-předmět
v každé učebnici. Slovosled je pevně daný a podmět, sloveso, předmět ani
příslovečné určení se nedají libovolně přesouvat tak, jako v českém
jazyce.
Do roku 1400 bylo do angličtiny převzato asi 10000 nových slov z francouzštiny a
několik tisíc z latiny. Až do této doby se mimochodem používají
písmena "u" nebo "v" ve stejných výrazech a
často se zaměnují. ¨Později tam, kde kdysi bylo "u" se
píše "v" a kde bylo "uu" se začíná psát "w".
Proto se také "w" vyslovuje [dablju:] a ne [dablvi:].
Po objevu Nového Světa byla použita slova dalších cizích jazyků pro nové
koncepty, lékařství, techniku, technologii, objevy nebo
vynálezy a posléze také pro chemii a fyziku. Slovní zásoba byla
přebírána hlavně z řečtiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny a
portugalštiny. Později, když bylo objevování nových území a kolonií
v plném proudu se začala přebírat slova ze všech světových
jazyků.
Pokud se Vám podaří setkat se s texty z počátku 17. století, pak jste asi
spatřili podivné koncovky sloves. Například Shakespearovy divadelní
hry obsahují slova doth, cometh; It raineth every day,a podobně.
Koncovka -th se běžně používala pro 3. osobu
jednotného čísla. Až v polovině 17. století se u sloves objevuje koncovka -s.
Dokonce otázky a zápory se tvořily podobně jako v jiných
jazycích bez do, does anebo dalších pomocných sloves a tvořily se pouze intonací nebo přízvukem.
Od začátku 19. století se používá gramatika, hláskování a také interpunkce
způsobem, jaký známe dnes. Možná, že místy je trochu jiná slovní
zásoba nebo některé výrazy mohou znít staromódně, případně
některá slova, i když psaná stejně jako v současnosti, mohla mít jiný význam.
Začátek 19.století byl obdobím kdy se podstatně zjednodušilo hláskování v AmE,
nejčastěji, aby bylo ve shodě s výslovností.
Zde jsou pouze některá slova:
BrE | AmE |
theatre | theater |
centre | center |
colour | color |
travelled | traveled |
honour | honor |
behaviour | behavior |
|
|
|
back,
bag.
[ bæk, bæg]
|
Tato dvě slova jsou
celkem jednoduchá. První znamená zpět, dozadu, nazpátek,
nebo podstatné jméno
zadní čast a také záda. Slovo bag je
taška, sáček, a může to být
také
sloveso dát do tašky nebo sáčku.
Důležité je rozlišit
vyslovovanou koncovou souhlásku -k, -g.
|
bad,
bed.
[ bæ d,
bed]
|
Je nezbytné rozlišit
výslovnost. Bad je
přídavné jméno
špatný, zlý, nesprávný. Bed znamená postel.
|
baggage,
luggage.
[ ´bægidž,
´lagidž]
|
Obě slova se překládají
jako zavazadlo nebo zavazadla.
Baggage je v
AmE, ale luggage se více
užívá v BrE. Tato
podstatná jména jsou
nepočitatelná, tedy
nemají množné číslo, proto se říká
much luggage is a ne
many luggages
are.
|
bald, bold.
[ bo:ld, bəuld]
|
Bald je
holohlavý , plešatý; slovo bold
je odvážný, troufalý
a také tučné písmo
se říká bold (face). Ve výslovnosti je nepatrný rozdíl.
|
basis, basic.
[ ´beisis, ´beisik]
|
Basis je
základ, princip, báze nebo
podstata. Množné
číslo je bases.
Basic je
základní, elementární.
Basics jsou
základy ( basics of Czech grammar).
|
bath,
bathe.
[ ba:θ,
beið]
|
Bath
je vana, koupel nebo sloveso
koupat se. Bath je koupelna v AmE.
Bathe
v AmE zanamená koupat se.
Bathe
také může být koupat se v BrE.
|
BC, before Christ
[ bi:si:, bi´fo: kraist]
|
znamená před naším
letopočtem;
pochází z anglického
před Kristem. He was born 100 BC. Narodil
se 100 let před naším letopočtem.
Wan-Li
Qang-Qeng was finished in the 3rd century BC.
Wan-Li
Qang-Qeng byla dokončena
ve třetím století před naším letopočtem. BC
se píše velkými písmeny a až za letopočtem nebo za stoletím.
|
beach, bitch.
[ bi:č, bič]
|
Chyba nastává ve výslovnosti. Beach
se vyslovuje dlouze
narozdíl od krátkého bitch. První
je pláž a druhé
slovo je děvka,
kurva, ale také je to
fena (samice
psovitých šelem).
|
bear,
bird, beer, beard.
[ beə, bə:d, biə, biəd]
|
Zde se bohužel často
chybuje ve
výslovnosti. Bear
znamená medvěd, může to být také sloveso rodit, snést (vejce).
Bird je
pták; beer
samozřejmě pivo a
beard
jsou vousy.
|
become,
happen.
[
bi´kam, ´hæpən]
|
She became rich and
famous person.
Stala
se bohatou a slavnou osobou.
Happen se
překládá jako stát se, přihodit se. What happened to him? Co
se mu stalo? Není chyba použít become
i ve
druhé
větě, ale na druhé straně se nedá
říci
stal se slavný s použitím slova happen.
|
Beefeater
[ ´bi:f i:tə]
|
je strážce londýnského
Toweru. Může to být také dobře živený sloužící.
Doslova jedlík hovězího masa.
|
been
in, been to.
[
bi:n in, bi:n tu,
bi:n tə]
|
Používá se v
předpřítomném čase. Je to třetí tvar slovesa to be, tedy
pp.
Otázka Have you
ever been to India?,
znamená, Byl jsi
někdy v Indii?
Pokud, ale chceme
říct, že Sharon je v Indii tři měsíce, pak musíme
použít předložku in. Sharon has been in India
for three months.
|
been
to, was in.
[
bi:n tu, wəz in,
woz
in]
|
Je třeba odlišit předpřítomný a minulý
čas. He has been
to New York. Byl v
New Yorku. Pokud se neuvádí časový údaj v minulosti, tak je
nutno užít předpřítomný čas.
He was in New
York last summer. Byl v
New Yorku minulé léto. Konkrétně minulé léto, tedy minulý
čas. Opět si všiměte been to, ale
was in.
|
begging,
beginning.
[ begin, bi´ginin]
|
Begging je
průběhový tvar slovesa
beg a
znamená prosit, žebrat nebo naléhavě žádat. Beginning
je začátek,
počátek.
|
believe,
belief.
[ bi´li:v, bi´li:f]
|
Believe je
věřit, uvěřit a také domnívat se. Belief je víra,
důvěra, přesvědčení.
|
bell pepper
[ bel ´pepə]
|
je paprika (žlutá,
červená..., není to koření).
V BrE se používá pouze
pepper.
|
below, under.
[ bi´ləu, ´andə]
|
Under znamená
pod. She put the boxes
under the desk.
Položila krabice pod stůl. Below je synonym, ale v
některých větách je nutné rozlišovat. V následujících větách se nepíše under.
It was 15 degrees
below zero.
Bylo 15 stupňů pod
nulou.
Send the parcel
to my address below.
Zašlete balík na mou
adresu níže.
|
beret, ballet.
[ ´berei, ´bælei]
|
Tady bych rád poukázal
na výslovnost
koncové souhlásky.
|
better,
best.
[ ´betə, best]
|
Nepravidelné stupňování
přídavného
jména good. Druhý
stupeň je better a
třetí
je best. Příslovce well má také ve druhém stupni tvar better
a ve třetím best.
|
better,
rather.
[ ´betə,
´ra:ðə]
|
They had better
come. Raději by měli
přijít.
Bylo by lépe, kdyby přišli.
I would rather do
something else than English. Raději
bych dělal něco jiného než angličtinu.
Stažený
tvar I´d better je I had better a
I´d
rather je I would rather.
|
big,
large.
[ big, la:dž]
|
Oba výrazy znamenají
velký. Large se
více používá pokud
je něco rozsáhlé nebo prostorné. Mimochodem opak slova big
je little; opak large je small.
|
billion, milliard.
[ ´biliən, ´milia:d]
|
Nyní to začíná být
docela zajímavé.
Billion je
miliarda v AmE, jednička po které následuje devět nul. V BrE je
slovo milliard, které pochází z francouzského
miliart.
V dnešní době se ale používá stejné označení, tedy billion
i v BrE.
|
boat, boot.
[ bəut, bu:t]
|
Někdy se chybuje
ve výslovnosti.
Boat je
loď. Boot je vysoká
bota.
Boot
je ale také kufr auta. V AmE
je používán výraz trunk pro kufr auta.
|
books,
boxes.
[
buk, boksiz]
|
Books
jsou knihy a samozřejmě boxes
jsou
krabice.
|
bottle,
battle.
[ ´botl, ´bætl]
|
První je láhev, druhé
slovo je boj, bitva.
Může to být také
sloveso bojovat. Hlavně odlišovat výslovnost.
|
borrow,
lend.
[ ´borəu, lend]
|
Borrow a lend patří
mezi velmi záludná slovesa. Mnozí zkušení studenti často
pletou tato slova.
Can I borrow your
book? Mohu si půjčit Vaši
knihu? Can you lend me your book? Můžete
mi půjčit Vaši knihu? Lend
je půjčit, ale borrow
je půjčit si. Řídíme se podmětem po kterém následuje
sloveso. V první větě si já půjčuji od Vás, Vy vlastníte tu
knihu a ve druhé větě Vy půjčujete svou
knihu
a proto je správně sloveso lend.
|
bought, brought.
[ bo:t, bro:t]
|
Buy je koupit a
minulý čas je bought.
Bring
znamená přinést nebo přivést.
Minulý tvar slovesa
bring je brought.
|
bride, bridegroom.
[ braid, ´braidgru:m
-grum]
|
Bride je
nevěsta a bridegroom
je
ženich. Je také
možné použít pouze
výraz groom.
|
brunch
[ branč]
|
je jídlo, které se jí
pozdě ráno; vlastně
je to breakfast
a lunch dohromady.
|
buy,
shopping.
[ bai, ´šopin]
|
Buy je něco koupit, nakoupit.
Je to přechodné
sloveso a proto musí
být ve větě spojeno s nějakým podstatným jménem (předmětem). I will
buy bread, milk and sugar. Koupím
chleba, mléko a cukr. I will go shopping.
Půjdu nakupovat.
Slovo shopping stojí ve větě samostatně (bez předmětu), proto
se neříká shopping
bread and milk.
|
|