Tato kniha je pouze v elektronické podobě. Přestože zde nejsou číslovány strany, z důvodu rolovacího obsahu, jedná se přibližně o rozsah, který odpovídá 120 stranám knihy v papírové podobě, velikosti A5.
|
PŘEDMLUVA
Jako lektor jsem svými studenty mnohokrát tázán na to, jakou jazykovou
zkoušku bych doporučil. Nejznámější jsou: státní zkouška, TOEFL (Test of English as a Foreign Language) a také
Cambridge Certificate. Každá z nich je docela náročná a těžko říci zda
mezinárodní zkouška je lepší než státní, anebo naopak. Vše je to o znalostech a mít potvrzení o tom, že jste uspěli může být výhodou
pokud, budete žádat o nové zaměstnání nebo se budete zajímat o lepší pozici ve vašem stávajícím.
TOEFL je zkouška z americké angličtiny, kterou nejčastěji skládají zájemci o
studium na univerzitách v USA, a samozřejmě je také velmi dobrým
potvrzením vašich znalostí. Jedinou nevýhodou je omezená dvouletá
platnost certifikátu. Pokud se chcete ucházet o studium v USA a
Vaše vybraná univerzita vyžaduje tuto zkoušku, pak nesmí být starší
dvou let. Státní zkoušky jsou samozřejmě velmi rozšířené a mnozí je berou jako nejvěrohodnější.
Největší výběr mezinárodních zkoušek různých úrovní, které se nazývají
Cambridge Certificate, nabízí British Council (Britská rada).
Tato kniha má pomoci objasnit časté potíže, se kterými se setkáte nebo jste
se již setkali při studiu. Zaměření je na výslovnost a porovnání
slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.
Jako výchozí je použita britská angličtina BrE a tam, kde je použita americká angličtina, je označení AmE.
V průběhu psaní jsem strávil spoustu času doplňováním, škrtáním nebo
přepisováním a někdy bylo obtížné rozhodnout, která slova jsou
nejvhodnější k porovnání a na která je třeba se zaměřit. Jednotlivá hesla nemají úplný výčet významů v českém jazyce, ale
spíše ty překlady, které jsou nejvíce používané. Pravda, někdo
může říci, že výběr je místy více subjektivní, a proto je lepší také současně použít slovník.
Kniha není určena pro začátečníky, jelikož zde není vysvětlena gramatika ani
probírány časy, přesto i někdo, kdo začíná se studiem jazyka zde
může najít mnoho užitečného.
Veškerou slovní zásobu v této knize by měl znát téměř každý mírně až středně pokročilý student angličtiny.
Učebnice takovéto úrovně jsou označovány jako pre-intermediate, intermediate nebo
upper-intermediate. Toto označení záleží samozřejmě na daném nakladetelství.
Záměrně neuvádím jména učebnic nebo nakladetelství, protože bych nechtěl
upřednostnit nebo znevýhodnit žádnou publikaci.
Výběr knih je velmi osobní volba. Pokud někdo má angličtinu jako studijní
předmět, většinou si jednotlivec nemůže sám vybrat, ale musí se
podřídit kolektivu. Pokud máte možnost volby, tak nelze jednoznačně
upřednostnit českou anebo anglickou učebnici, každá má své
přednosti. Někdo má raději českou, protože si může snadno sám
studovat gramatiku nebo porovnávat česko-anglické překlady, na druhé
straně si někdo jiný vybere anglickou, kde sice není vysvětlení v
češtině, ale může se setkat s odlišnou slovní zásobou a jinými druhy
cvičení. Použijete-li ke studiu jakoukoli knihu, tak dobrá zpráva
je, že gramatika je vždy stejná. Je dokonce lepší používat více
než jednu učebnici, pokud nejste úplní začátečníci. Rozsah a
hloubka probírané gramatiky se v každé knize může podstatně lišit
a také máte možnost porovnat slovní zásobu, což určitě není na škodu.
Nejdůležitější je mít trpělivost, naučit se používat knihy a mít systém v učení,
protože spoustu času je třeba věnovat studiu samostatně a ne pouze
ve škole nebo v kurzu.
Přestože jsem nechtěl jmenovat žádnou učebnici, dovolil bych si alespoň zmínit tuto zajímavou četbu.
Tyto knihy jsou v angličtině a není mi známo, zda byly vydány česky.
Aitchison, James. Guide to Written English. Cassell, 1994.
Bryson, Bill. Mother Tongue. Penguin, 1991.
Bryson, Bill. Troublesome Words. Penguin, 1984.
Crystal, David. The Cambridge Encyclopedia of the English
Language, second edition. Cambridge. University Press, 2003.
Cullen, Kay. Guide to Effective Grammar. Chambers, 1999.
King, Graham. Good Writing. Collins, 2000.
Trask, R. L. Guide to Punctuation. Penguin, 1997.
Toto jsou knihy psané česky s anglickými překlady.
Rejtharová, Vlasta. Letter Writing. Academia, 1996.
Matušú, Petra; Koktavá, Petra. Obchodní korespondence v angličtině. Computer Press, 2001.
|
ÚVOD
Je zvláštní, že spousta lidí tvrdí, jak je angličtina jednoduchá, ale
obtížnost se nedá posoudit podle počtu pádů nebo dokonce podle skloňování
sloves. Stěží si ten, kdo studuje francouzštinu, němčinu nebo
španělštinu, dokáže představit takovou odlišnost psané a mluvené
angličtiny. Ten, kdo hovoří anglicky, jako by se musel učit nový
jazyk, pokud si chce něco přečíst a naopak bez důkladné znalosti a
studia se velmi obtížně zjištuje správná výslovnost psaného textu.
Je snad nutné, aby člověk každé jednotlivé slovo vyslovil a přečetl
desetkrát, padesátkrát nebo stokrát, aby mohl říci, že ovládá
výslovnost? Nebo je snad používání gramatických časů, popřípadě
slovní zásoby, snadné? Je správné říci, že člověk hovoří anglicky,
když má slovní zásobu 500, 1000 nebo 3000 slov?
Je nutné anebo má význam se bránit vlivu angličtiny na český jazyk? Procházejí
snad i jiné světové jazyky obdobím stále většího používání
anglických nebo amerických výrazů? Je nutné se tomu bránit anebo má člověk podlehnout a naučit se anglicky?
I přes tak velký vliv a prostupování anglických výrazů do jiných jazyků se
podívejme na jejich počátek a původ. Je možné, že mnohá slova, tak
notoricky známá a anglicky znějící, pochází odjinud.
Největší vliv na starou angličtinu (Old English přibližně do
r. 1066) měla latina, francouzština a také skandinávský jazyk (Old Norse).
Rok 1066 po dobytí Británie Vilémem Dobyvatelem se označuje jako začátek
ohromného vlivu normánské francouzštiny. Pro nás mnohá typicky
anglická slova pocházejí původně z francouzštiny. Není divu, když
téměř po dvě století vládli v Anglii francouzští panovníci. Úřední
jazyk byla francouzština, a proto téměř všechna slova mající něco
společného s vládou nebo parlamentem mají tento původ. Angličtina
byla poprvé zavedena v anglickém parlamentu až v r. 1362. Mnohá slova
byla přebírána do angličtiny, takže některé typické výrazy jako
authority, court, crown, empire, government, liberty, mayor,
messenger, parliament a další vůbec nemají anglický původ.
Angličtina je daleko více používána od počátku 15 století a postupně
vytlačuje francouzský jazyk, který byl považován za samozřejmost v
lepší společnosti.
Středověká angličtina (Middle English)
označuje období přibližně od r. 1100 asi do druhé poloviny 15
století. Pro nás může být překvapením, že i anglický jazyk měl
skloňování a také se používal mužský, ženský a střední rod pro
neživotná podstatná jména. Zrušení skloňování sloves se nestalo
náhle, ale trvalo poměrně dlouho. Také z toho důvodu současně
vznikalo pevné uspořádání věty (slovosled). Proto se používá a
zdůrazňuje uspořádání podmět-sloveso-předmět
v každé učebnici. Slovosled je pevně daný a podmět, sloveso, předmět ani
příslovečné určení se nedají libovolně přesouvat tak, jako v českém
jazyce.
Do roku 1400 bylo do angličtiny převzato asi 10000 nových slov z francouzštiny a
několik tisíc z latiny. Až do této doby se mimochodem používají
písmena "u" nebo "v" ve stejných výrazech a
často se zaměnují. ¨Později tam, kde kdysi bylo "u" se
píše "v" a kde bylo "uu" se začíná psát "w".
Proto se také "w" vyslovuje [dablju:] a ne [dablvi:].
Po objevu Nového Světa byla použita slova dalších cizích jazyků pro nové
koncepty, lékařství, techniku, technologii, objevy nebo
vynálezy a posléze také pro chemii a fyziku. Slovní zásoba byla
přebírána hlavně z řečtiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny a
portugalštiny. Později, když bylo objevování nových území a kolonií
v plném proudu se začala přebírat slova ze všech světových
jazyků.
Pokud se Vám podaří setkat se s texty z počátku 17. století, pak jste asi
spatřili podivné koncovky sloves. Například Shakespearovy divadelní
hry obsahují slova doth, cometh; It raineth every day,a podobně.
Koncovka -th se běžně používala pro 3. osobu
jednotného čísla. Až v polovině 17. století se u sloves objevuje koncovka -s.
Dokonce otázky a zápory se tvořily podobně jako v jiných
jazycích bez do, does anebo dalších pomocných sloves a tvořily se pouze intonací nebo přízvukem.
Od začátku 19. století se používá gramatika, hláskování a také interpunkce
způsobem, jaký známe dnes. Možná, že místy je trochu jiná slovní
zásoba nebo některé výrazy mohou znít staromódně, případně
některá slova, i když psaná stejně jako v současnosti, mohla mít jiný význam.
Začátek 19.století byl obdobím kdy se podstatně zjednodušilo hláskování v AmE,
nejčastěji, aby bylo ve shodě s výslovností.
Zde jsou pouze některá slova:
BrE | AmE |
theatre | theater |
centre | center |
colour | color |
travelled | traveled |
honour | honor |
behaviour | behavior |
|
|
|
g
/ h / j
[ dži:, eič, džei]
|
Výslovnost těchto
písmen působí
nemalé problémy.
|
gay, guy.
[ gei, gai]
|
Může se stát, že
některého hocha nebo
chlapce nazvete gay.
Měli byste použít
slovo guy. Gay je
veselý, žívý, ale také to je
homosexuál.
|
genial.
[ ´dži:niəl]
|
Genial není
geniální, jak by se mohlo
zdát, ale
přátelský, bodrý, žoviální.
|
genus, species.
[ ´dži:nəs, ´spi:ši:z]
|
Species je
druh rostlin nebo živočichů.
Species je tedy druh; toto podstatné jméno má stejný tvar v jednotném i množném čísle.
Genus je rod, tedy
širší označení. Species Felis catus (domestic cat) is included in genus Felis (Cats).
Druh kočka domácí je zahrnut v rodu kočka.
Pozor! Množné číslo od slova genus je genera.
|
get in, get on.
[ get in, get on]
|
Obě spojení znamenají
nastoupit. Get in
je nastoupit do auta,
taxi.
Get on je nastoupit
do autobusu, vlaku, letadla apod.
|
get
up, wake (up).
[ get ap, weik ap]
|
První frázové sloveso
znamená vstát ze
židle nebo ráno z
postele. Wake up, ale znamená
probudit
se, vzbudit se. He woke up at
6.30 but he
didn´t get up until 7.00. Vzbudil
se v 6.30, ale nevstal před 7.00.
|
gimme.
[´gimi]
|
Se užívá někdy
neformálně v psané
a hovorové angličtině a
znamená give me.
|
go,
come.
[ gəu, kam]
|
Viz. come.
|
go
shopping.
[ gəu ´šopin]
|
Viz. buy.
|
god, good.
[
god, gud]
|
God je bůh. Good
je samozřejmě dobrý.
Občas
se stává chyba ve výslovnosti.
Good
má ve druhém stupni tvar better a ve třetím tvar
best. Také je důležité zmínit, že příslovce dobře je
well.
Good
se vyskytuje před podstatným jménem, kdežto well po
slovese. He drives well because he is a good driver.
Řídí
dobře, ptotože je dobrý řidič.
|
goodbye
[
gud´bai]
|
je
jedno slovo, a také se může použít
good-bye.
Mimochodem původní pozdrav byl god-be-with-you.
|
goods
[ gudz]
|
znamená zboží, a je to
vždy množné podstatné jméno, používá se goods are.
|
got, gotten.
[ got, ´gotn]
|
Infinitiv je get.
Sloveso got je v
minulém čase a
příčestí minulém, tedy ve druhém a třetím tvaru. V AmE má
sloveso v příčestí minulém tvar gotten.
|
great, greet.
[ greit, gri:t]
|
Důležitá je výslovnost,
jako vždy.
Great
je skvělý, báječný, výborný. Může to být skvěle, výborně,
ale také
velký, obrovský.
Greet je pozdravit, přivítat.
|
group is, are.
[ gru:p iz, a:]
|
Správně je jednotný a také
množný tvar slovesa, záleží na tom zda chceme zdůraznit
celek nebo jednotlivé osoby
z dané skupiny.
Další slova , která mají
jednotný i množný
tvar slovesa jsou team, family, government, comittee.
|
guess, think.
[ ges, θ ink]
|
Guess je hádat
nebo odhadovat. V AmE
to nejčastěji
znamená myslet a používá se namísto think.
|
guest, host,
visitor.
[ gest, houst,´vizitə]
|
Guest je host
nebo návštěvník.
Visitor je
synonymum; tedy návštěvník.
Host je
pořadatel nebo hostitel, ale také
je to sloveso
hostit, pořádat.
|
guest, ghost.
[ gest, gəust]
|
První slovo je host,
návštěvník, a to
druhé je duch, duše
nebo přízrak.
|
gym, gymnasium.
[ džim,
džim´neiziəm]
|
Gymnasium
zkráceně gym je tělocvična
nebo
tělocvik. Gymnázium se překládá
jako
grammar school a někdy také
high
school.
|
|