Tato kniha je pouze v elektronické podobě. Přestože zde nejsou číslovány strany, z důvodu rolovacího obsahu, jedná se přibližně o rozsah, který odpovídá 120 stranám knihy v papírové podobě, velikosti A5.
|
PŘEDMLUVA
Jako lektor jsem svými studenty mnohokrát tázán na to, jakou jazykovou
zkoušku bych doporučil. Nejznámější jsou: státní zkouška, TOEFL (Test of English as a Foreign Language) a také
Cambridge Certificate. Každá z nich je docela náročná a těžko říci zda
mezinárodní zkouška je lepší než státní, anebo naopak. Vše je to o znalostech a mít potvrzení o tom, že jste uspěli může být výhodou
pokud, budete žádat o nové zaměstnání nebo se budete zajímat o lepší pozici ve vašem stávajícím.
TOEFL je zkouška z americké angličtiny, kterou nejčastěji skládají zájemci o
studium na univerzitách v USA, a samozřejmě je také velmi dobrým
potvrzením vašich znalostí. Jedinou nevýhodou je omezená dvouletá
platnost certifikátu. Pokud se chcete ucházet o studium v USA a
Vaše vybraná univerzita vyžaduje tuto zkoušku, pak nesmí být starší
dvou let. Státní zkoušky jsou samozřejmě velmi rozšířené a mnozí je berou jako nejvěrohodnější.
Největší výběr mezinárodních zkoušek různých úrovní, které se nazývají
Cambridge Certificate, nabízí British Council (Britská rada).
Tato kniha má pomoci objasnit časté potíže, se kterými se setkáte nebo jste
se již setkali při studiu. Zaměření je na výslovnost a porovnání
slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.
Jako výchozí je použita britská angličtina BrE a tam, kde je použita americká angličtina, je označení AmE.
V průběhu psaní jsem strávil spoustu času doplňováním, škrtáním nebo
přepisováním a někdy bylo obtížné rozhodnout, která slova jsou
nejvhodnější k porovnání a na která je třeba se zaměřit. Jednotlivá hesla nemají úplný výčet významů v českém jazyce, ale
spíše ty překlady, které jsou nejvíce používané. Pravda, někdo
může říci, že výběr je místy více subjektivní, a proto je lepší také současně použít slovník.
Kniha není určena pro začátečníky, jelikož zde není vysvětlena gramatika ani
probírány časy, přesto i někdo, kdo začíná se studiem jazyka zde
může najít mnoho užitečného.
Veškerou slovní zásobu v této knize by měl znát téměř každý mírně až středně pokročilý student angličtiny.
Učebnice takovéto úrovně jsou označovány jako pre-intermediate, intermediate nebo
upper-intermediate. Toto označení záleží samozřejmě na daném nakladetelství.
Záměrně neuvádím jména učebnic nebo nakladetelství, protože bych nechtěl
upřednostnit nebo znevýhodnit žádnou publikaci.
Výběr knih je velmi osobní volba. Pokud někdo má angličtinu jako studijní
předmět, většinou si jednotlivec nemůže sám vybrat, ale musí se
podřídit kolektivu. Pokud máte možnost volby, tak nelze jednoznačně
upřednostnit českou anebo anglickou učebnici, každá má své
přednosti. Někdo má raději českou, protože si může snadno sám
studovat gramatiku nebo porovnávat česko-anglické překlady, na druhé
straně si někdo jiný vybere anglickou, kde sice není vysvětlení v
češtině, ale může se setkat s odlišnou slovní zásobou a jinými druhy
cvičení. Použijete-li ke studiu jakoukoli knihu, tak dobrá zpráva
je, že gramatika je vždy stejná. Je dokonce lepší používat více
než jednu učebnici, pokud nejste úplní začátečníci. Rozsah a
hloubka probírané gramatiky se v každé knize může podstatně lišit
a také máte možnost porovnat slovní zásobu, což určitě není na škodu.
Nejdůležitější je mít trpělivost, naučit se používat knihy a mít systém v učení,
protože spoustu času je třeba věnovat studiu samostatně a ne pouze
ve škole nebo v kurzu.
Přestože jsem nechtěl jmenovat žádnou učebnici, dovolil bych si alespoň zmínit tuto zajímavou četbu.
Tyto knihy jsou v angličtině a není mi známo, zda byly vydány česky.
Aitchison, James. Guide to Written English. Cassell, 1994.
Bryson, Bill. Mother Tongue. Penguin, 1991.
Bryson, Bill. Troublesome Words. Penguin, 1984.
Crystal, David. The Cambridge Encyclopedia of the English
Language, second edition. Cambridge. University Press, 2003.
Cullen, Kay. Guide to Effective Grammar. Chambers, 1999.
King, Graham. Good Writing. Collins, 2000.
Trask, R. L. Guide to Punctuation. Penguin, 1997.
Toto jsou knihy psané česky s anglickými překlady.
Rejtharová, Vlasta. Letter Writing. Academia, 1996.
Matušú, Petra; Koktavá, Petra. Obchodní korespondence v angličtině. Computer Press, 2001.
|
ÚVOD
Je zvláštní, že spousta lidí tvrdí, jak je angličtina jednoduchá, ale
obtížnost se nedá posoudit podle počtu pádů nebo dokonce podle skloňování
sloves. Stěží si ten, kdo studuje francouzštinu, němčinu nebo
španělštinu, dokáže představit takovou odlišnost psané a mluvené
angličtiny. Ten, kdo hovoří anglicky, jako by se musel učit nový
jazyk, pokud si chce něco přečíst a naopak bez důkladné znalosti a
studia se velmi obtížně zjištuje správná výslovnost psaného textu.
Je snad nutné, aby člověk každé jednotlivé slovo vyslovil a přečetl
desetkrát, padesátkrát nebo stokrát, aby mohl říci, že ovládá
výslovnost? Nebo je snad používání gramatických časů, popřípadě
slovní zásoby, snadné? Je správné říci, že člověk hovoří anglicky,
když má slovní zásobu 500, 1000 nebo 3000 slov?
Je nutné anebo má význam se bránit vlivu angličtiny na český jazyk? Procházejí
snad i jiné světové jazyky obdobím stále většího používání
anglických nebo amerických výrazů? Je nutné se tomu bránit anebo má člověk podlehnout a naučit se anglicky?
I přes tak velký vliv a prostupování anglických výrazů do jiných jazyků se
podívejme na jejich počátek a původ. Je možné, že mnohá slova, tak
notoricky známá a anglicky znějící, pochází odjinud.
Největší vliv na starou angličtinu (Old English přibližně do
r. 1066) měla latina, francouzština a také skandinávský jazyk (Old Norse).
Rok 1066 po dobytí Británie Vilémem Dobyvatelem se označuje jako začátek
ohromného vlivu normánské francouzštiny. Pro nás mnohá typicky
anglická slova pocházejí původně z francouzštiny. Není divu, když
téměř po dvě století vládli v Anglii francouzští panovníci. Úřední
jazyk byla francouzština, a proto téměř všechna slova mající něco
společného s vládou nebo parlamentem mají tento původ. Angličtina
byla poprvé zavedena v anglickém parlamentu až v r. 1362. Mnohá slova
byla přebírána do angličtiny, takže některé typické výrazy jako
authority, court, crown, empire, government, liberty, mayor,
messenger, parliament a další vůbec nemají anglický původ.
Angličtina je daleko více používána od počátku 15 století a postupně
vytlačuje francouzský jazyk, který byl považován za samozřejmost v
lepší společnosti.
Středověká angličtina (Middle English)
označuje období přibližně od r. 1100 asi do druhé poloviny 15
století. Pro nás může být překvapením, že i anglický jazyk měl
skloňování a také se používal mužský, ženský a střední rod pro
neživotná podstatná jména. Zrušení skloňování sloves se nestalo
náhle, ale trvalo poměrně dlouho. Také z toho důvodu současně
vznikalo pevné uspořádání věty (slovosled). Proto se používá a
zdůrazňuje uspořádání podmět-sloveso-předmět
v každé učebnici. Slovosled je pevně daný a podmět, sloveso, předmět ani
příslovečné určení se nedají libovolně přesouvat tak, jako v českém
jazyce.
Do roku 1400 bylo do angličtiny převzato asi 10000 nových slov z francouzštiny a
několik tisíc z latiny. Až do této doby se mimochodem používají
písmena "u" nebo "v" ve stejných výrazech a
často se zaměnují. ¨Později tam, kde kdysi bylo "u" se
píše "v" a kde bylo "uu" se začíná psát "w".
Proto se také "w" vyslovuje [dablju:] a ne [dablvi:].
Po objevu Nového Světa byla použita slova dalších cizích jazyků pro nové
koncepty, lékařství, techniku, technologii, objevy nebo
vynálezy a posléze také pro chemii a fyziku. Slovní zásoba byla
přebírána hlavně z řečtiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny a
portugalštiny. Později, když bylo objevování nových území a kolonií
v plném proudu se začala přebírat slova ze všech světových
jazyků.
Pokud se Vám podaří setkat se s texty z počátku 17. století, pak jste asi
spatřili podivné koncovky sloves. Například Shakespearovy divadelní
hry obsahují slova doth, cometh; It raineth every day,a podobně.
Koncovka -th se běžně používala pro 3. osobu
jednotného čísla. Až v polovině 17. století se u sloves objevuje koncovka -s.
Dokonce otázky a zápory se tvořily podobně jako v jiných
jazycích bez do, does anebo dalších pomocných sloves a tvořily se pouze intonací nebo přízvukem.
Od začátku 19. století se používá gramatika, hláskování a také interpunkce
způsobem, jaký známe dnes. Možná, že místy je trochu jiná slovní
zásoba nebo některé výrazy mohou znít staromódně, případně
některá slova, i když psaná stejně jako v současnosti, mohla mít jiný význam.
Začátek 19.století byl obdobím kdy se podstatně zjednodušilo hláskování v AmE,
nejčastěji, aby bylo ve shodě s výslovností.
Zde jsou pouze některá slova:
BrE | AmE |
theatre | theater |
centre | center |
colour | color |
travelled | traveled |
honour | honor |
behaviour | behavior |
|
|
|
walk, work
[ wo:k, wə :k]
|
Důležitá je správná výslovnost. První je sloveso jít pěšky, chodit. Walk
je také podstatné jméno chůze nebo procházka. Work znamená práce nebo sloveso pracovat.
|
wanna. [ ´wonə]
|
Vyjímečně se v učebnicích setkáte s výrazem wanna
což je neformálně
want to. They
wanna go to the cinema tomorrow. Oni
chtějí jít zítra do kina.
Tvar
wanna se používá pro všechny osoby jednotného i
množného čísla.
|
want,
wont, won´t.
[ wont, wəunt, wəunt]
|
Want znamená chtít.
Wont je zvyklý, navyklý.
Won´t
je stažený tvar will not, který se
používá pro budoucí
čas. Wont a
won´t
mají stejnou
výslovnost.
|
wash
up
[ woš ap]
|
znamená umývat nádobí v BrE, ale v AmE to znamená umývat se.
Wash the dishes je umývat nádobí v AmE.
|
watch, wash.
[ woč, woš]
|
První slovo znamená hodinky nebo sloveso dívat se, sledovat.
Wash je mýt, umýt nebo prát.
|
way
[wei]
|
je zajisté cesta,trasa, ale hlavně se way překládá jako způsob nebo možnost.
|
W.C.
[ ´dablju:, si:]
|
W.C. není tak
obecně známý výraz jak
bychom očekávali.
Nejčastěji se
používá toilet, lavatory,
bathroom (AmE),
restroom (AmE).
|
weak,
week.
[ wi:k, wi:k]
|
Stejná výslovnost.
Weak znamená
slabý, chabý. Week
je týden.
|
wealth, wealthy.
[ welθ,
´welθi]
|
Wealth znamená
bohatství, majetek.
Wealthy je
bohatý, zámožný nebo oplývající.
|
wear,
weary, worry.
[ weə, ´wiəri,
´wari]
|
Wear znamená nosit,
mít na sobě. Weary je
unavený, vyčerpaný
nebo unavující, únavný. Worry znamená obávat se,
dělat si starosti,
strachovat se nebo podstatné jméno starost, potíž, obava.
|
weather,
whether.
[ ´weðə,
´weðə]
|
Často nesprávně
používaná slova, která
se
ještě k tomu vyslovují stejně.
The weather is
getting worse again
Počasí
se opět zhoršuje. Whether je
jestli nebo zdali.
They could not decide
whether to buy
that new car (or not).
Nemohli
se rozhodnout zda koupí to nové auto (nebo ne).
|
web page, website.
[ web peidž, ´websait]
|
Website nebo
web site jsou internetové
(webové) stránky.
Site je umístění,
místo, ale není to strana nebo stránka.
Web
page je jednotlivá část nebo stránka webové
presentace.
|
weigh, weight.
[ wei, weit]
|
Weigh je zvážit
nebo vážit. Může to
také být vážit ve
smyslu zvažovat rozvažovat. Weight je podstatné jméno
váha, hmotnost
nebo závažnost.
Weight jako
sloveso znamená zatížit,
zatěžkat, hodnotit.
|
well.
[ wel]
|
Slovo well má
neuvěřitelné množství
významů. Nejčastěji
se well překládá jako dobře. She speaks English very
well. Hovoří anglicky
velmi dobře.
Zde
bych rád poukázal na použití well na začátku věty, kdy
se překládá jako tak, tedy, no, hm a podobně. Je lepší
well na začátku věty vůbec nepřekládat, protože
pokud náhodou přeložíte well jako dobře v záporné větě
tak to může znít divně. Well, Jane is not coming here
tomorrow. Taková věta pak bude
znít
"Dobře, Jana zítra nepříjde".
|
where,
were, wear.
[ weə, wə:, wə,
weə]
|
Where je kde,
kam. Were je minulý čas
slovesa to be.
Wear znamená nosit, mít
na sobě nebo podstatné jméno oděv, oblečení. První a třetí
slovo se
vyslovuje
stejně. Were se vyslovuje
dlouze
nebo krátce.
|
which,
witch.
[ wič, wič]
|
Which se
překládá jako který, kdo, co,
jenž nebo což.
Witch je čarodějnice..
|
while
[ wail]
|
znamená zatímco, když
nebo přestože.
While může
být také podstatné jméno
chvíle. For a
while je na chvíli;
a while ago
znamená před chvílí nebo také před nějakou dobou.
|
whose,
who´s.
[ hu:z, hu:z]
|
Whose znamená
čí, jehož, jejíž.
Whose is that?
Čí je to?
Who´s
je stažený tvar who is (kdo je).
Who´s that
woman? Kdo je ta žena?
|
wide, width.
[ waid, widθ]
|
První slovo je široký a
to druhé je
podstatné
jméno šířka.
|
wild, wilderness.
[ waild, ´wildənəs]
|
Wild je divoký.
Wilderness znamená
pustina, divočina.
Všiměte si odlišné výslovnosti písmena " i ".
|
will,
shall.
[ wil, šæl]
|
Budoucí čas se tvoří
pomocí will.
Tvar
shall se používá u 1 os.j.č.
a
1 os.mn.č. I shall...We shall...
Obvykle můžeme
odlišit v překladu.
I
will come on Monday. Příjdu v pondělí. I shall come
on Monday.
Mám přijít v
pondělí. Will we wait?
Počkáme? Shall
we wait? Máme počkat?
Podmiňovací should
se odvozuje od
shall a dá
se použít u všech osob jak jednotného tak i množného čísla.
She should come
here any minute.
Měla by přijít
každou chvíli.
|
wind, wind.
[ wind, waind]
|
Jedno slovo může mít
také odlišnou
výslovnost, což je
neskutečně příjemné.
Wind [wind]
je vítr, ale jako sloveso se
wind vyslovuje
[waind] a znamená
ovinout,
omotat, klikatit se, vinout se
nebo
natáhnout (hodinky).
|
with,
width.
[ wið/witθ,
widθ]
|
With je
předložka s, společně.
Width
je šířka.
|
with,
without.
[ wið ,wiθ,
wið´aut]
|
With je
předložka s, spolu.
Without je
bez.
|
.woe, woo, vow, wow.
[ wəu, wu:, vau, wau]
|
Woe je trápení,
bída, strast. Woo je
lákat, vábit. Vow
znamená přísahat,
slíbit nebo
podstatné jméno přísaha, slib.
Wow je
citoslovce podobné českému jé, jú.
|
wonder, wander.
[ ´wandə, ´wondə]
|
Wonder je
divit se, přemýšlet,
nebo podstatné jméno
div, zázrak, údiv.
I
wonder... znamená Chtěl bych vědět...
Wander je
toulat se, potulovat se nebo
vandrovat.
|
word, world.
[ wə:d, wə:ld]
|
První znamená slovo; to
druhé je svět.
U slova world
se vyslovuje " l ".
|
worse,
worst.
[ wə:s, wə:st]
|
Přídavné jméno bad
(špatný) je
nepravidelné. Worse
je horší a worst
je nejhorší.
|
wound, wound.
[ waund, wu:nd]
|
Sloveso wind
má v minulém čase
a příčestí minulém
tvar wound. Wound
je
také podstatné jméno zranění, rána
nebo
sloveso zranit, poranit. V tomto
druhém
významu je výslovnost [wu:nd].
|
|